Člověk lásky v jiných rozměrech

21. srpna 2014 v 13:09 | Margareth |  Knižní recenze
JedinýJEDINÝ - Richard Bach
Anotace: Co kdyby se ohnul čas a prostor posunul a my se mohli setkat s lidmi, kterými budeme za dvacet let? Co kdybychom se, tváří v tvář, mohli setkat s těmi, kterými jsme byli v minulosti, s těmi, kterými jsme v paralelních životech a alternativních světech? Co bychom jim řekli? Na co bychom se jich zeptali? Jak bychom se změnili, kdybychom věděli, co čeká za prostorem a časem?
Dobrodružný jako Jonathan Livingston Racek, hravý jako Iluze a vřelý jako Most přes navždy je Jediný dosud nejpřekvapivějším románem Richarda Bacha.
Richard se v něm se svou ženou Leslie vydává do rozměrů, v nichž přežití závisí na objevení toho, co se jejich aspekty naučily na cestách, kterými se oni sami nikdy nevydali, do rozměrů, kde představivost a strach jsou prostředky k záchraně nebo zničení světů a umírání jen dalším krokem k překonání smrti.
Leslie a Richard navrhují, že stejně tak jako náš svět nemusí být tím, čím se zdá, můžeme i my být něčím více, než jsme zvyklí si myslet. Jejich kniha je nádhernou milující fantazií, harmonie vědy a ducha, překvapivé otevřené dveře na cestě k nalezení sebe sama.
(cbdb.cz)

Cítili jste se někdy tak zajedno s celým světem, celým vesmírem, se vším co existuje, že vás zaplavila láska? To je skutečnost. To je pravda. Co si z ní uděláme my, záleží na nás, tak jako obraz východu slunce záleží na malíři. V našem světě se lidé od této lásky odchýlili. Žijí nenávistí, bitvami o moc, manipulují s celou Zemí, jen aby ukojili své krátkozraké chtíče. Pokračujme v tom a jednoho dne už nikdo východ slunce neuvidí. Svítání bude samozřejmě stále existovat, ale lidé na Zemi o něm nebudou vědět a nakonec jim z paměti vymizí i poslední příběh o jeho kráse.
Synergie
Jak našemu světu vrátit lásku?
(z přebalu knihy)

Přibližně 250 stránkový román známého "životního filozofa" Richarda Bacha. Mám ráda autorův styl, myšlenky a způsob, kterým je sdílí. Všechny jeho knihy jsou plné světla, lásky a svobody v mnoha rozměrech. Každý z nás má své sny, toulá se ve hvězdách a klade si mnoho otázek, na které vesmír neodpovídá. Nikdy se mi ale do ruky nedostal počin, který by mi poodkryl velkou moc, kterou má prosté rozhodování. Můžeme žít tisíce životů, můžeme se procházet všemožnými sférami, avšak v důsledku zbude pokaždé, jen ten Jediný. Romány jako je tento není pro každého. Sbíhá se zde abstrakce, filozofie, pravda i naivita, jež je třeba hlouběji pochopit a dostat se tak k dalším stránkám. Zkusme si, byť pro sebe, odpovědět na otázku "Jak našemu světu vrátit lásku?".


Ukázky:

Odešel jsem; zatímco mluvili, vyklouzl jsem na balkón za svou Leslie a jemně ji políbil. Drželi jsme se, šťastni, že jsme spolu a sami sebou.
"Zůstanou spolu?" zeptal jsem se. "Může se někdo změnit tak rychle?"
"Doufám," řekla Leslie. "Věřím mu, protože se nebránil. Chtěl se změnit!"
"Vždycky jsem si představoval, že dvě poloviny jedné duše spojuje bezpodmínečná láska a že je nic nemůže oddělit."
"Bezpodmínečná? Budeš mě mít rád, když tě budu bezdůvodně bít, z ničeho nic na pár dnů zmizím, budu spát s každým chlapem z ulice, prohraju všechny peníze do posledního centu a budu chodit domů opilá?"
"Když to vyjádříš takhle, má láska by mohla pohasnout...", řekl jsem. Čím více jsme ohroženi, pomyslel jsem si, tím méně milujeme. "To je zajímavé. Bezpodmínečně milovat znamená nezajímat se o to, kdo jsou nebo co dělají! Bezpodmínečná láska je tedy stejná jako lhostejnost!"
Přikývla. "Taky si myslím."
"Potom mě tedy, prosím, miluj podmínečně," řekl jsem.
"Miluj mě, jen když jsem tím nejlepším člověkem, jakým mohu být, a přestaň, když budu bezmyšlenkovitý a nudný."
Zasmála se. "Budu. Ale ty také, prosím."

(...)

"Vzpomínáš si, co řekl Albert Einstein? Pro nás, věřící fyziky, řekl: rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností je jen iluzí, i když velice silnou."
"To řekl Einstein?"
"A to je teprve začátek! Kdykoliv chceš slyšet něco neuvěřitelného, zeptej se svého fyzika. Světlo se ohýbá, prostor se deformuje, hodiny v raketě jdou pomaleji než v bytě, když rozdělíš jednu částici, dostaneš dvě stejně velké jako tu původní, vystřel z pistole rychlostí světla a z hlavně vylétne Nic... Nejsme to jen my, kteří natahují svět. Kdokoliv, kdo čte kvantovou mechaniku, kdo si kdy hrál se Schoedingerovou kočkou..."

(...)

JE UMÍRÁNÍ NEZBYTNÉ?

HOMO AGAPENS: POŽADAVEK NA NOVOU RASU

UČENLIVÍ DELFÍNI

TVOŘIVÉ ALTERNATIVY VÁLKY A MÍRU

MNOHO SVĚTŮ SOUČASNĚ? OBRAZCE MOŽNOSTÍ

"Ritchie, vidíš to? Podívej se na ten poslední!"
Atkin vytáhlz kapsy stopky a nastavil je -PÍP-PÍP-PÍP- vyzývající elektronický soprán. "Patnáct minut uteče pěken rychle..."
Četl jsem a nestačil mrkat. Mohl obrazec najít i někdo jiný? Nikdy jsme si nepřestali představovat... co když jsme nebyli jedinými, kdo tam byl?

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama