Protóněná něžnost

27. dubna 2014 v 16:52 | Margareth |  Knižní recenze
NěžnostNĚŽNOST - David Foenkinos
Anotace: Krásná, svůdná, něžná, inteligentní... taková je Nathalie, a do smrti svého manžela je i šťastná, pak se její život náhle zlomí... Když si později ze záhadných důvodů všimne nezajímavého, trochu nešikovného kolegy, je pomalu, ale jistě přitahována jeho jemnocitem, delikátností, nenápadným smyslem pro humor. Obyčejný příběh okouzlil svou křehkostí a jemným vtipem přes 800 000 čtenářů ve Francii, byl přeložen do 24 dalších jazyků a autor z něj vyšel při psané scénáře k filmu, který spolurežíroval jeho bratr, Stéphane Foenkinos, a v němž roli Nathalie ztvárnila Audrey Tautou (známá mj. jako Amélie z Montmartru). Za tento scénář byl autor nominovám na cenu César 2012 (kategorie nejlepší adaptovaný scénář).



Jemnost autorova stylu, jeho lehká tíže okouzluje. A hlavně jeho umění odbočit, když od tísnivých úvah přejde k zápalu nad receptem na rizoto s chřestem. Skvělá akrobacie.
LE NOUVEL OBSERVATEUR

Foenkinos uspěl v "mission impossible": rozesmát i donutit k přemýšlení nad sentimentálním románem. Jeho dialogy, stejně jako situace, jsou šťavnaté... a delikátní.
LE FIGARO
(z přebalu knihy)

Krátký romantický příběh se rozkládá na přibližně 200 stranách, které jsou doslova protkány něžností a křehkostí. Začátek anoncuje něco naprosto jiného, než od knihy po přečtení obdržíte. Vrtkavé štěstí a láska, která se ze dne na den může proměnit v noční můru nutící vás k uzavřenosti. Málokdo dokáže tak precizně vykreslit bolest v těch nejjemněšjích tónech. Současně hned lze rozpoznat autorův záměr propůjčit písmenkům filmové ztvárnění. Nicméně, ani ve filmu na vás nedýchne osobitý sentiment ukrytý pod pevnými deskami. Rozhodně mohu doporučit všem, co mají rádi netradiční romantické vyjádření na více vlnách a souvislosti, které procházejí mnohdy nezpozorovaně stranou po stránce. Číslo 117 konečné kapitoly je toho pravým důkazem.
Film shledávám také velmi zdařilý, což se vzhledem k tvůrcům dá snadno pochopit. Ráda bych ale zaměřila pozornost i na tóny písní, které téměř dokonale dokreslují tíživou atmosféru melancholických chvil. Hlas zpěvačky Emilie Simon, která se na celém projektu podílela je skutečnou něžností.


Ukázky:
KNIHA
Když se probudila, jen těžko dokázala odhadnout, jak dlouho dřímala. Deset minut, hodinu? Znovu si nalila čaj. Byl ještě horký. To byla indicie. Zdálo se, že se nic nezměnilo. Všechno bylo přesně stejné jako před tím, než usnula. Ano, úplně stejné. Telefon zazvonil ve chvíli, kdy se vracela do té stejnosti. Zvonění splynulo s čajovou párou v jakémsi podivném souznění vjemů. Nathalie hovor přijala. O vteřinu později už její život nebyl jako dřív. Bezděky vložila do knihy záložku a vyběhla ven.
(...)

66
První část Souchonovy písničky Láska na útěku, kterou Nathalie pouslouchala po druhém večeru s Markusem

Něžnosti vyfocené na mé citlivé kůži.
Všechno lze zahodit, okamžiky, fotky, jak je libo.
Vždycky můžeme vzít průhledné desky,
A všechno své trápení do nich uspořádat.

Byli jsme milenci krásní na pohled, věřili jsme si.
Společná domácnost, na štěstí ve dvou ti kašlu.
Raz dva a skleněné střepy řežou, teče krev.
A porcelán se rázem tříští na podlaze.

My dva, my dva jsme to neustáli.
Pláčeš, slzy ti stékají po tváři.
Jdeme od sebe, není co říct.
Toť láska na útěku,
láska na útěku.

109
Druhá část Souchonovy písničky Láska na útěku, kterou Nathalie a Markus poslouchali v autě

My dva, my dva jsme to neustáli.
Pláčeš, slzy ti stékají po tváři.
Jdeme od sebe, není co říct.
Toť láska na útěku,
láska na útěku.
(...)

Celý život pronásleduji to, co přede mnou utíká:
voňavé dívky, kytice slzí, kytice růži.
I moje matka si dávala za ucho
kapku čehosi, co vonělo stejně.

(...) Sedli si. Ovládlo je skutečné kouzlo, kouzlo tělesné rozkoše. Jakési nadpřirozeno z pohádek, z okamžiků, o něž okrádáme dokonalost. Z minut, které si vrýváme do paměti v téže chvíli, kdy je prožíváme. Z vteřin, po nichž budeme v budoucnu tesknit. (...)
Vstala. Díval se na ni, jak chodí kolem květin a kolem stromů. Pomalu chodila sem a zase tam, tam a zase zpátky, sladce zasněná, a dotýkala se všeho, co měla na dosah ruky. Ke zdejší přírodě měla velmi důvěrný vztah. Pak se zastavila. Těsně vedle jednoho stromu. (...)
Opřela se o strom a začala počítat. Markus se rozhlížel po nějaké pořádné skrýši. Marná snaha: tady bylo Nathaliino království. Nejlepší úkryty určitě dobře znala. Při hledání přemýšlel o všech koutech, kde se už někdy musela schovat. Procházel Nathaliinými věky. V sedmi letech se nejspíš příkrčila za tenhle strom. Ve dvanácti bezpochyby vklouzla do tohoto keře. V dospívání zanechala dětských her a podmračeně míjela ostružiní. A další léto usedla na tuhle lavičku už jako mladá žena, zasněná a poetická, s romantickou nadějí v srdci. Její život mladé ženy zanechal stopy na několika místech, a za těmito květinami se možná dokonce milovala? (...)
Když teď Markus přes to místo jde, šlape po její bolesti. Prochází slzami její lásky. A jak bude dál hledat nějaký úkryt, projde i všemi místy, kudy bude Nathlaie chodit později. Tudy nebo tamtudy?

***
FILM

***
HUDBA

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sarinka Sarinka | Web | 27. dubna 2014 v 17:05 | Reagovat

Wow, bola by som zvedavá, ako dlho si písala tento článok :D Ale je podarený :)

2 Margareth Margareth | 27. dubna 2014 v 17:08 | Reagovat

[1]: Notnou chvilku mi to zabralo. Jsem ráda, že se líbí :)

3 Leri Goodness Leri Goodness | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 17:36 | Reagovat

Máš moc hezky sladěné stránky, kontrast bílé s černou je moc pěkný. :)

4 Margareth Margareth | 27. dubna 2014 v 17:42 | Reagovat

[3]: Mockrát děkuji. Mám ráda "jednoduchou krásu" :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama